Šárka Kosková > Televizní tvorba > Televizní inscenace a filmy

Televizní inscenace a filmy

Pláňata /premiéra 1975, natočeno v ČST Ostrava, čb/

Příběh valašské rodiny Drozdů, která ukrývá ve svém domku ruského vojáka v období německé okupace. Nejde o zachycení vnějších dobových reálií, ale o to, jak se válka odráží ve vztazích lidí. Tři dospívající děti starého Drozda "pláňata" musejí tváří v tvář nebezpečné situaci učinit rozhodnutí. Učiní ho se samozřejmostí prostých a "obyčejných" lidí. Pro ně jsou odpovědi na mnohé otázky obsaženy už v tradicích rodu, ve vztahu k přírodě, v lásce k půdě. Baladický příběh je oslavou čistého nezatíženého citu a vyměřuje základy, na kterých je možno budovat štěstí.

Námět a scénář Jiří Křenek, dramaturg Š. Kosková, architekt Petr Gleich, kamera Jaromír Zaoral, režie Jiří Bělka.

Hráli: Zdeněk Hradilák...

Měsíční údolí /premiéra 1977, natočeno v ČST Ostrava/

Detektivka n motivy románu J. Křenka Smyčka.

Námět a scénář Jiří Křenek, dramaturg Š. Kosková, architekt Petr Gleich, kamera Heřman Ohnneiser, režie Otakar Kosek.

Hráli: Marie Logojdová, Zdeněk Žák, Tomáš Töpfer a další.

Návštěva z vesmíru /premiéra 1977, natočeno v ČST Ostrava/

Televizní inscenace na motivy novely Arkadije a Borise Strugackých Piknik u cesty, scénář Drahoslav Makovička, dramaturg Š. Kosková, architekt Petr Gleich, kamera Jaromír Zaoral, režie Otakar Kosek.

Hráli: Svatopluk Matyáš, Zdeněk Hradilák, Přemysl Matoušek, Milan Švihálek a další.

Inscenace, která kladla na tvůrce po všech stránkách velké nároky, byť točena ve skromných podmínkách, byla víc než zdařilá a setkala se s mnoha kladnými ohlasy kritiky, autora i příznivců sci-fi. Bez vědomí tvůrců byla smazána. Její stále aktuální poselství zřejmě vadilo. Škoda.

Bez ženské a bez tabáku 1-4 /premiéra 1982, natočeno v ČT Ostrava/

Cyklus čtyř úsměvných komedií z venkovského prostředí, řešící vztah dvou mužů - otce a syna (Kubáňovi) , jimž teprve energická ženská ruka (tetička Plánčena) a práce pro veřejné blaho vesnice, ukáží nový smysl života. Komedie se ve své době setkaly s obrovským diváckým úspěchem, možná i proto, že v nich nešlo jen o prvoplánový humor, výbuch smíchu vše přehlušující, ale taky o laskavý úsměv, pousmání, probuzení pocitu něčeho dobrého, bez falše a předstírání.

Námět a scénář Jiří Křenek, dramaturg Š. Kosková, architekt Petr Gleich, kamera Jaromír Zaoral, režie Otakar Kosek.

Hráli: Jozef Króner, P. Pelzer, Š. Ranošová, B. Prokoš, V. Antoš, St. Tříska, M. Logojdová, M. Šulc a další.

Principálka /premiéra 1987, natočeno v ČT Ostrava/

Původní televizní hra inspirovaná osudy slavné herecké divadelní společnosti Zöllnerovy, zejména její principálky Elišky Zöllnerové, která dokázala bojovat o existenci a přežití herců i v obtížných životních podmínkách, a neztrácela přitom humor ani optimismus.

Námět a scénář Miloš Smetana, dramaturg Š. Kosková, hudba Vadim Petrov, architekt Petr Gleich, kamera Ivo Popek, režie Otakar Kosek.

Hráli: Věra Galatíková, Eduard Cupák, Svatopluk Matyáš, Josef Karlík, Karel Vochoč, Miroslav Horák, Václav Vydra, Jana Janěková, Marie Logojdová, Pavel Skřípal, Zdena Babrajová, Jan Odl, P. Jindrová, T. Jirman a další.

Jsou určité hranice /premiéra 1987, natočeno v ČT Ostrava/

Příběh ženy, která se z velké lásky a velké samoty dopustí uprostřed válečných let morálního přečinu, jehož důsledky je nucena nést prakticky celý život (manžela vězní gestapo, ona se vyspí s mladým mužem, aniž tuší, že jde o gestapáka). Sugestivní výpověď o zlu zasahujícím lidi v pokřivené době. Výpověď o tragickém omylu a vině, za niž je třeba zaplatit, i když její kořeny netkví v záměrném úmyslu.

Inscenace získala Hlavní cenu za režii na Mezinárodním festivalu televizní tvorby v Tokiu 1989, kde soutěžilo cca 500 snímků z celého světa. Šlo o největší zámořskou cenu ostravského televizního studia.

Námět a scénář Jaromíra Kolárová, dramaturg Š. Kosková, hudba Vadim Petrov, architekt Petr Gleich, kamera Ivo Popek, režie Otakar Kosek.

Hráli: Daniela Kolářová, Karel Vochoč, Vítězslav Jandák, Vladimír Brabec, Lenka Kucharská, Antonín Tázlar a další.

Osmý div světa /premiéra 1990, natočeno v ČT Ostrava/

Televizní insceanace

Námět a scénář Roman Ráž, dramaturg Š. Kosková, hudba Iva Bittová, architekt Petr Gleich, kamera Ivo Popek, režie Otakar Kosek.

Hráli: Jiřina Jirásková, Marta Vančurová, Václav Helšus, Jitka Smutná, Jitka Sedláčková, Zdeněk Forejt, Apolena Veldová,, Miloslav Čížek, Naděžda Letenská, Bohuslav Čvančara a další.

Hra pro tři (premiéra 1990, natočeno v ČT Ostrava)

Příběh starého manželského páru, okoralého vzájemným stereotypem soužití. Teprve záhadná návštěva, k níž dojde na Štědrý večer, způsobí, že začnou vidět svět kolem sebe novýma očima, že se jim vrátí laskavost a porozumění.

Námět a scénář Moris Issa, dramaturg Š. Kosková, hudba Radim Pařízek, architekt Petr Gleich, kamera Ivo Popek, režie Otakar Kosek.

Hráli: Zora Rozsypalová, Zdeněk Řehoř, Jiří Sedláček.

Pacholátko /premiéra 1991, natočeno v ČT Ostrava/

Vánoční hra o nezištné o tom, že každé upřímné a poctivé pouto člověka s člověkem má v životě víc než cenu zlata, že je to hodnota, kterou nic nemůže devalvovat. - Příběh Kamily, jíž se u a po porodu ujmou zcela cizí lidé z valašských kotár.

Námět a scénář Miroslav Stoniš, dramaturg Š. Kosková, hudba Zdeněk Merta, architekt Jan Teisler, kamera Ivo Popek, režie Tomáš Tintěra.

Hráli: O. Navrátil, V. Kratina, M. Dlouhý, J. Miller, S. Stašová, V. Janků, P. Jančíková a další.

Evangelium podle Pastýřů /premiéra 1992, natočeno v ČT Ostrava/

Televizní film na motivy novely J. Křenka Čas ozimů se vrací do temnot 50. let. Na příběhu dvou osamělých bratří ukazuje nemoc tehdejší, ale vlastně každé společnosti, v níž je lidskost zbavena svého obsahu. V níž dobrota, přirozenost, laskavost, opravdová víra či projev citu a účast s druhým jsou klasifikovány jako překážka hladkého chodu společnosti.

Osobité autorské i režijní pojetí signalizuje v kontextu televizní tvorby 90. let ojedinělé dílo.

Televizní film získal 3. cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v kanadském Banffu.

Námět a scénář Jiří Křenek, dramaturg Š. Kosková, hudba Vadim Petrov, architekt Oldřich Oliva, kamera Ivo Popek, režie Otakar Kosek.

Hráli: V. Helšus, K. Halbich, St. Tříska, V. Janků, Z. Rozsypalová, L. Eliáš, P. Skřípal a další.

Havran barvy lila (premiéra 1992, natočeno v ČT Ostrava)

O tom, že pokřivená a nemocná doba plodí pokřivené lidi. Hra situovaná do postrevolučního období u nás. Na přesně vybraném sociálním vzorku lidí trávících své velikonoční pondělí v typicky české hospodě demonstruje autor bídu a malost české povahy násobenou udavačskými praktikami, k nimž někteří byli nuceni, jiní je naopak vstřícně a agilně vyhledávali.

Námět a scénář Pavel Sýkora, dramaturg Š. Kosková, hudba Dušan Krajčí, architekt Oldřich Oliva, kamera Ivo Popek, režie Otakar Kosek.

Hráli: E. Cupák, J. Vyorálek,St. Tříska, St. Zindulka, O. Navrátil, B. Čvančara, J. Kobr, M. Asmanová, N. Lichý, M. Čížek, K. Zerdaloglu, Z. Babrajová, L. Eliáš, Zd. Forejt, St. Malý, P. Jindrová a d.

Záviš a Kunhuta (premiéra 1984/5, natočeno v ČT Ostrava)

Hra z období po smrti Přemysla Otakara II., historicky situovaná na Hradec nad Opavicí, líčí milostnou epizodu Záviše z Falkenštejna a vdovy po Přemyslu Otakarovi II., Kunhuty. Roku 1278 v bitvě na Moravském poli padl Přemysl Otakar II. Rudolf Habsburský svěřil Čechy Otovi Braniborskému. Václav byl vězněn na Bezdězu, odkud se po čase podařilo uprchnout jeho matce, královně Kunhutě. Uchýlila se do opavského vévodství, kam přijíždí Záviš z Falkenštejna. Uvítání je chladné, Záviš je považován za zrádce, protože se před bitvou přidal k Rudolfu Habsburskému. Královna jej přesto přijme a on si postupně získává její přízeň a vášnivou lásku. Příběh je kusem celé naší historie a v širším kontextu zajímavou výpovědí o politických a společenských poměrech po bitvě na Moravském poli, kdy se v Čechách dostal k moci synovec padlého Přemysla Otakara II. - Ota Braniborský.

Námět a scénář Oldřich Daněk, dramaturg Šárka Kosková, hudba Vadim Petrov, architekt Petr Gleich, kamera Ivo Popek, režie Otakar Kosek.

Hráli: Milena Dvorská, Jan Kanyza, Petr Pelzer, Ivan Dědeček, Vladimír Kratina, Pavel Skřípal, Václav Antoš.

Třikrát denně kapku rosy (premiéra 1981, natočeno v ČT Ostrava)

Poeticky laděný příběh lokalizovaný do prostředí lékárny. Odehrává se v období vánočních svátků, které zde nepůsobí jako kulisa, ale svou atmosférou jsou jedním z hybatelů děje. Autorka vypráví o problémech mladého manželství, plynoucích z emancipace, s nimiž se mladá dvojice potýká se střídavým úspěchem. Je to hra o citovém dospívání, o křehkých vztazích mezi lidmi, které mohou být rozbity obratem ruky, o vztazích, kde směšné příčiny mohou mít tragické následky.

Námět Marie Kubátová, scénář Josef Eismann, dramaturg Šárka Kosková, hudba Vadim Petrov, architekt Petr Gleich, kamera Jaromír Zaoral, režie Otakar Kosek.

Hráli: Marta Vančurová, Zdeněk Žák, Petr Pelzer, Karel Vochoč, Jana Vochočová, Naděžda Letenská, Monika Hálová, Štěpánka Ranošová, Veronika Janků,

Miloslav Čížek.

Chalupa na spadnutí (premiéra 1985, natočeno v ČT Ostrava)

Televizní komedie na motivy stejnojmenného románu. Příběh rodiny vysokoškolského učitele, který se vypraví s rodinou na dovolenou. Cestou však havarují, a i když všichni vyváznou bez zranění, automobil je nepojízdný, a rodina je nucena prožít svoji dovolenou na vesnici, kam rozhodně nemířila. Humorně nahlížené střetnutí typicky městské rodiny s realitou a mentalitou valašské vesnice.

Námět a scénář Jiří Křenek, dramaturg Šárka Kosková, hudba Jaroslav Wykrent, architekt Oldřich Oliva, kamera Jaromír Zaoral, režie Stanislav Strnad.

Hráli: Zdeněk Řehoř, Alena Vránová, Vlasta Fabiánová, Ondřej Malý, Magda Šputová, Karel Vochoč, A. Pyško, B. Kolliner, Naděžda Letenská.

Únosy bez výkupného (premiéra 1983, natočeno v ČT Ostrava)

Příběh líčí záhadné únosy dětí, které jsou tajně připravovány k životu na jiných planetách, ale ne aby sloužily lidem, ale jako nástroj určité vládnoucí skupiny. Všechny unesené děti mají jisté shodné znaky - před unesením navštívily jedno unikátní dětské kadeřnictví a mají stejnou krevní skupinu. Biologická proměna modrých lidí, v něž jsou děti proměňovány, jde ruku v ruce s proměnou psychickou - s nedostatkem jakéhokoli citu, což z nich činí potenciální nepřátele lidí a vede k základní, každým dnem aktuálnější myšlence, že vzdá-li se člověk svého lidství, ať už s jakýmkoli cílem, obrací se proti sobě samému.

Scénář této pozoruhodné inscenace je adaptací románu Pavla Bagrjaka Modří lidé.

Námět Pavel Bagrjak, scénář Josef Eismann, dramaturg Šárka Kosková, hudba Vadim Petrov, architekt Petr Gleich, kamera Ivo Popek, režie Otakar Kosek.

Hráli: Josef Somr, Květa Fialová, Petr Pelzer, Alexej Pyško, Eva Jakoubková, Svatopluk Matyáš, Karel Vochoč, Stanislav Malý, Václav Antoš, Václav Babka, Naděžda Letenská, Ivan Dědeček, František Řehák, Pavel Skřípal, Arnošt Borovec, Otakar Prajzner, Karel Vašíček, Martin Jaške.

Hořká slza radosti (premiéra 1979, natočeno v ČT Ostrava)

Námětem pro tuto inscenaci se stalo autobiografické vyprávění Zdeňka Krippnera, přítele herce Martina Růžka, který tehdy za režisérem s námětem přišel, a jenž je sám - jako hrdina hry - po autonehodě tělesně postižený.

Hra líčí tragickou situaci, do níž se může dostat každý z nás, ale především vypráví o obrovském zápasu, který je třeba podstoupit, abycom nepropadli zoufalství, ale dokázali se smířit s novou realitou. Člověk většinou, či vlastně nikdy, nemůže takový zápas vyhrát sám, potřebuje přátele, kteří mu dokáží pomoci v nejkritičtější chvíli.

Námět Zdeněk Krippner, scénář Otakar Kosek, Zdeněk Krippner, dramaturg Šárka Kosková, hudba Vadim Petrov, architekt Petr Gleich, kamera Jaromír Zaoral, režie Otakar Kosek.

Hráli: Petr Pelzer, Jan Vlasák, Bedřich Kolliner, Jiří Hanus, Karel Vochoč, Ivan Dědeček, Marie Logojdová, Alena Procházková, Zdeněk Hradilák, Adolf Kohuth, Naděžda Letenská, Alena Tománková.

Jahody na stéble trávy /Valigurky z kopečka/ 1- 4 (premiéra 1984, natočeno v ČT Ostrava)

Cyklus čtyř televizních inscenací na motivy trilogie Jiřího Křena.

Poutavé vyprávění o osudech venkovské matky Valigurky a jejích tří dcer.

Námět a scénář Jiří Křenek, dramaturg Šárka Kosková, hudba Vadim Petrov, architekt Petr Gleich, kamera Jaromír Zaoral, režie Otakar Kosek.

Hráli: Evelina Steimarová, Eva Jakoubková, Magda Šputová, Naděžda Letenská, Monika Hálová, Zdeněk Žák, Václav Antoš, Petr Pelzer, Ivan Dědeček, Stanislav Šárský.

Objev (premiéra 1979, natočeno v ČT Ostrava)

Hra líčí události ve vědeckém ústavu, probojování nové protichřipkové vakcíny a rivalitu dvou vědců, z nichž každý považuje svou práci za nejdůležitější a snaží se prosadit svůj zájem ne příliš delikátními způsoby.

Námět Jurij Ščerbak, scénář Ivan Stupek, dramaturg Šárka Kosková, hudba Vadim Petrov, architekt Petr Gleich, kamera Jaromír Zaoral, režie Otakar Kosek.

Hráli: Milena Asmanová, Dagmar Bláhová, Petr Pelzer, Václav Antoš, Miloslav Holub, Karel Vochoč, Adolf Kohuth.

Hranice imunity 1-2 (premiéra 1976, natočeno v ČT Ostrava)

Dvoudílná inscenace je dramatizací stejnojmenného románu ukrajinského lékaře J. Ščerbaka. Ústředním tématem jsou transplantace srdce.

Námět Jurij Ščerbak, scénář Karel Wojnar, dramaturg Šárka Kosková, architekt Petr Gleich, kamera Jaromír Zaoral, režie Alois Müller.

Venušin koš 1-2 (premiéra 1977, natočeno v ČT Ostrava)

Dvoudílná hra situovaná do ostravských dolů.

Námět a scénář Jiří Blažek, dramaturg Šárka Kosková, architekt Petr Gleich, kamera Jaromír Zaoral, režie Otakar Kosek.

Hráli: Petr Štěpánek.

Nástup možný ihned (premiéra 1974 (5), natočeno v ČT Ostrava)

Námět a scénář Vladimír Přibský, dramaturg Šárka Kosková, režie Otakar Kosek.

Čas polomů a štěpů 1-2 (premiéra 1978, natočeno v ČT Ostrava)

Dvoudílná televizní inscenace, v níž autor na úzce vymezené ploše malé valašské pily a životě několika jejich zaměstnanců rekapituluje dramatické události let 1946 - 1948.

Námět a scénář Jiří Křenek, dramaturg Šárka Kosková, architekt Petr Gleich, kamera Jaromír Zaoral, režie Otakar Kosek.

Hráli: Ida Rapaičová, Petr Pelzer, Zdeněk Hradilák, Svatopluk Matyáš, Vladislav Švabík, Milan Šulc.

Žhavou stezkou (premiéra 1978, natočeno v ČT Ostrava)

Film líčí ilegální přechody z okupovaného Československa do Polska v červnu 1939, které byly napojeny na celostátní ilegální síť Čech a Moravy.

Námět a scénář Emil Vávrovský, dramaturg Šárka Kosková, architekt Petr Gleich, hudba Vadim Petrov, kamera Jaromír Zaoral, režie František Mudra.

Hráli: Luděk Munzar, Milena Asmanová, Tomáš Töpfer, J. Čáp.

Beskydská epizoda (premiéra 1981, natočeno v ČT Ostrava)

Hra z historie osvobozovacích bojů na Moravě.